Město Mnichov (německy: München, starobyle Munichen - bei den Mönchen - u mnichů) leží v podhůří Alp na řece Isar a s 1,3 miliony obyvatel je třetím největším v Německu (po Berlíně a Hamburku). Mnichov je hlavním městem Bavorska.

Mnichov tvoří jedno z 23 center Svobodného státu Bavorska. Mezi německými velkoměsty je to město s největší hustotou osídlení.

Nejvyšším místem města je hora Warnberg v městském okrese 19 s 579 m n. m., nejnižším bodem 482 m n. m. v severním Schwarzhölzl v městském okresu Feldmoching.

Městem protéká řeka Isar z jihozápadu na severovýchod s celkovou délkou 13,7 km. Na řece se nacházejí známé ostrůvky Museumsinsel s Deutschen Museum a v bezprostřední blízkosti taky Praterinsel. V Mnichově ale i v blízkém okolí se nachází spousta menších i větších jezer, jako např. Ammersee, Wörthsee nebo Starnbergské jezero. Další řekou protékající Mnichovem je Würm, která teče od Starnbergského jezera, další potok Hachinger Bach protéká západem Mnichova - vtéká do Mnichova z jihovýchodu při Perlach a odtéká na severu přes Neuperlach, stejně jako od Isaru oddělující se Eisbach, Auer Mühlbach, který po oddělení od Isaru protéká přes Zoo Mnichov, stejně jako potok Brunnbach. Městské potoky se nacházejí především v okolí Isaru, některé protékají také přes centrum, i když z většiny protékají v podzemních rourách nebo byly kvůli stavbě metra vysušeny. K mnichovským jezírkům patří např. Kleinhesseloher See v Anglické zahradě, jezero v Olympiaparku nebo kousek dál na sever vzdálené Lerchenauer, Fasanerie- und Feldmochinger See, které jsou od sebe vzdálené jen pár stovek metrů. Na jihu poblíž levého břehu Isaru leží jezero Hinterbrühler See.

Celková rozloha města je 31 042,96 ha. Velikostí je Mnichov třetí největší město v Německu, po Berlínu a Hamburku. Z 310 km² připadá 44,1 % na budovy a jejich okolí, 17,0 % na dopravní strukturu, 15,9 % na zemědělskou půdu, 15,4 % na rekreační plochy, 4,1 % na lesy, 1,3 % na jezera a řeky a dalších 2,2 % na ostatní plochy (stav k 31. 3. 2006). Hranice města je dlouhá 118,9 km. Nejvíce se Mnichov rozepíná ze severu na jih - 20,7 km a z východu na západ - 26,9 km. (31. 12. 2005)

Ludwig-Maximilians-Univerzita Mnichov (LMU); založena 1472 v Ingolstadt, 1802 přeložena do Landshutu a odsud r. 1826 do Mnichova, jedna ze tří německých elitních univerzit.
Technická univerzita Mnichov (TUM); založena r. 1868 jako Polytechnická škola v Mnichově, 1872 rozšířena o zemědělské oddělení, 1930 byla k ní začleněna Vysoká škola zemědělská a pivovarní. Od r. 1970 byla pojmenována Technická univerzita. Patří taky k jedně ze tří elitních univerzit v Německu.
Vysoká škola politická. Založena v r. 1950. Po 9. semestru nabízí stejné zakončení jako na LMU, tedy akademický titul Diplomaticus scientiae politicae Universitatis (Dipl.sc.pol.Univ.).
Vysoká škola vojenská Mnichov; je sice pojmenována po Mnichovu, její sídlo se ale nachází v Neubiberg; byla založena r. 1973 jako vzdělávací místo pro důstojníky a kandidáty na tuto hodnost v armádě. Proto zde můžou obvykle studovat pouze němeční vojáci.
Umělecká akademie Mnichov; založena r. 1808 jako Královská akademie umění, r. 1946 byla spojena s Umělecko-průmyslovou školou a s Akademií užitých umění. V r. 1953 byla pojmenována Umělecká akademie Mnichov.
Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov; založena r. 1830 jako zpěvecká škola, r. 1867 byla na podnět Richarda Wagnera převedena na Královskou-bavorskou hudební školu, která byla dále r. 1892 povýšena na Státní akademii hudebního umění. R. 1924 obdržela název Vysoká škola hudební Mnichov, r. 1946 byla znovu otevřena. Od r. 1998 byla pojmenována Vysoká škola divadelní a hudební Mnichov.
Vysoká škola pro televizi a film Mnichov; založena r. 1966 jako státní zřízení pro vzdělávání redaktorů, režisérů a scenáristů.
Vysoká škola filozofická Mnichov; založena r. 1925 v Pullachu, zde ještě tentýž rok obdržela uznání jako Vysoká škola pro vzdělávání kněží. R. 1932 byla povýšena na Filozofickou fakultu kanonického práva, r. 1971 byla přestěhována do Mnichova. Zřizovatelem této vysoké školy je Řád jezuitů.
Vysoká odborná škola Mnichov (FHM); založena r. 1971 sloučením sedmi inženýrských a vyšších odborných škol.
Vysoká škola ekonomická a manažerská; soukromá, státně uznávaná Vyšší odborná škola s celostátními studijními centry.
Katolická a nadační škola Mnichov; založena r. 1971 ze čtyř vyšších škol sociálních a pedagogických. Zřizovatelem je katolická církev, která má taky další oddělení v Benediktbeuern.
Podnikatelská škola Mnichov – soukromá, státně uznaná vyšší odborná škola
Ukrajinská svobodná univerzita Mnichov (UFU) privátní exilová univerzita jejíž sídlo se dříve nacházelo dříve ve Vídni a v Praze.
Evropská vysoká škola podnikatelská (EBC) je soukromá, státně ale neuznaná Vyšší odborná škola pro studium ekonomie (BWL).
AKAD- soukromá, státně uznaná vysoká škola

Akademie
Bavorská akademie pro vědu
Bavorská akademie pro reklamu a marketing (BAW), založena r. 1949
Bavorská administrativní škola (BVS) a BVS-Vzdělávací centrum Mnichov
Odborná akademie pro oční vědu (Munich College of Optometry), Vyšší státní odborná škola oční
800px-München_Panorama.JPG
München_Marienplatz_Rathaus_Frauenkirche_Liebfrauendom.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one