Rodné město Český Krumlov

Český Krumlov (německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je okresní město v Jihočeském kraji, zhruba 25 km jižně od Českých Budějovic. Rozkládá se pod hřebenem Blanského lesa a protéká jím řeka Vltava. Jedná se o významné turistické centrum Jižních Čech.
Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO
V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra).

Jméno

Jméno Krumlov patrně pochází z německého Krumme Aue (křivý luh), což odkazuje k poloze města mezi esovitými zákruty řeky Vltavy. V první dochované zmínce z roku 1253 je Krumlov označován jako Chrumbenowe, na latinských listinách pak nese jméno Crumlovia nebo Crumlovium. Také býval používán název Krumlov nad Vltavou. Přídomek Český se začal ke jménu města připojovat v roce 1439. Oficiálně se však název Český Krumlov používá až s výnosem Ministerstva vnitra z 30. dubna 1920.

Historie města

Hrádek na levém břehu Vltavy byl zřejmě založen někdy mezi léty 1230 a 1239 synem Vítka z Prčice. První písemnou zmínku o něm najdeme v listině z roku 1253. Vlastní město bylo v zákrutě (meandru) řeky Vltavy založeno v roce 1274.

V roce 1302 zdejší větev Vítkovců vymřela a dědictví se s povolením krále Václava II. ujali páni z Rožmberka (tedy jiná větev rodu Vítkovců), bezprostředně poté přesídlili z hradu Rožmberk na Krumlov. Tehdy se město stalo střediskem rozsáhlého panství. Vybudován byl nový, větší hrad, v podhradí vznikla nová čtvrť, známá dnes jako Latrán.

V průběhu 14. a 15. století město, stejně jako celý rod Rožmberků, nabývalo na důležitosti, a tak si mohli dovolit se postavit proti centralizačním snahám krále Václava IV., kterého dokonce v letech 1394 a 1402 na zdejším hradě krátce věznili.

V době husitské revoluce se tehdejší majitel panství Oldřich II. z Rožmberka nejprve přiklonil na stranu husitů, později však svůj postoj velmi radikálně přehodnotil a stal se jejich zarytým odpůrcem.

Renesanční dům ve čtvrti Plešivec.

I po skončení husitského období docházelo dále k soustavnému rozšiřování rožmberského panství, spojeného s hospodářským vzestupem města. V roce 1475 byly otevřeny doly těžící stříbro, následoval však velký příliv německých horníků, kteří zahájili proces postupné germanizace města[zdroj?]. V roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. Připojena byla nová předměstí - Špičák, Horní Brána, Za tavírnou a Plešivec.

Hornická aktivita vrcholila v 16. století - v provozu byla tavírna stříbra, na Vltavě pod kostelem sv. Víta byla založena papírna. Ložiska stříbra byla vytěžena již kolem r. 1600, k hospodářskému úpadku ale díky orientaci na zemědělskou výrobu nedošlo. Na panství byly zakládány mnohé hospodářské dvory a rybníky.

Ve druhé polovině 16. století, za vlády Viléma - nejvyššího královského purkrabího, a Petra Voka z Rožmberka - došlo k velkorysé přestavbě krumlovského hradu na pohodlné zámecké sídlo. Velké dluhy však Petra Voka v roce 1601 dohnaly k prodeji Krumlova císaři Rudolfu II. Tím město přestalo být centrem Rožmberského panství. Za vlády tohoto rodu vznikla drtivá většina současných obdivovaných gotických a renesančních památek ve městě, významných turistických atrakcí.

V 17. stol. bylo město několikrát vypleněno - poprvé v roce 1611 vpádem Pasovských, později - za třicetileté války byl několikrát obsazen vojsky. V roce 1622 daroval císař Ferdinand II. celé město Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření rodu Eggenberků, v roce 1719, přešlo krumlovské panství na rod Schwarzenberků, v jejichž majetku zůstalo až do roku 1940.

V 19. stol. byla ve městě vlivem "průmyslové revoluce" oživena hospodářská činnost. V provozu byl vodní hamr na Chvalšinském potoce, dnes v mapách pojmenován jako Polečnice, dále přádelny lnu, papírna, vápenka, aj. V 2. pol. 19. století byla zahájena těžby tuhy jako výchozí suroviny pro výrobu tužek (ta se v Českém Krumlově udržela dodnes).

Výhled z krumlovského zámku na Vnitřní město a čtvrť Horní Brána.

Po zrušení nevolnictví, v roce 1850, se Český Krumlov stal okresním městem. Tehdy zde z 8 300 obyvatel města žilo asi 1 500 Čechů (tj. asi 18 %). Bylo založeno mnoho českých spolků - Čtenářská beseda, Řemeslnická jednota, dělnický spolek Včela, česká škola.

První národnostní nepokoje mezi Čechy a Němci jsou v Krumlově datovány již do 19. století. Po první světové válce reagovala německá většina obyvatelstva vyhlášením samostatné šumavské župy Böhmerwaldgau, která měla podle jejich představ připadnout k Rakousku. K tomu ale nedošlo, hnutí bylo potlačeno a Krumlov byl 28. listopadu 1918 obsazen nově vzniklou československou armádou.

Vzhledem k převaze německé národnosti bylo město po Mnichově podstoupeno Německé říši. V roce 1945 bylo osvobozeno americkou armádou, v letech 1945-1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva. To bylo postupně nahrazováno přistěhovalci - v roce 1946 zde bylo již 4 550 nových českých osídlenců.

Zimní Vltava pod krumlovským zámkem.

Po roce 1948 začíná další rozvoj nových průmyslových odvětví - zejména průmyslu textilního (závody Jitka a Otavan), dřevozpracujícího a potravinářského (záv. Jihočeské mlékárny). Postupně vznikají nová sídliště - Plešivec , Špičák, Vyšný, Dubík, Domoradice, Havraní Skála, a nejnovější - Mír. Staví se nové školy, nová budova nemocnice, nové úřady (zejm. po vzniku moderního okresu Český Krumlov v roce 1960). Postaven byl také silniční obchvat centra města (ulice Objížďková). Většina z těchto staveb se sice neřadí mezi architektonické skvosty, nutné je však říci, že stavbami tohoto ražení nebylo nijak výrazněji poškozeno historické jádro města, jako se tomu stalo např. v nedalekých Prachaticích nebo v Kaplici. V roce 1963 byla vyhlášena Městská památková rezervace, označovaná v rámci tehdejší ČSSR, jako druhá nejvýznamnější po Praze. V období vlády jedné strany nebyla sice památková péče (na rozdíl od jiných historických měst) doslova zanedbávána, ale rozhodně jí nebylo věnováno tolik pozornosti jako dnes. Proto byly mnohé významné památky města až do r. 1989 ošuntělé, ne-li přímo zchátralé.

Renesanční radnice na náměstí Svornosti.

Po listopadu 1989 se Krumlov stal z okresního města jedním z nejvýznamnějších cílů zahraničních turistů v ČR. Velké finanční prostředky byly investovány do obnovy památkových objektů. Díky tomu se dnes Krumlov řadí mezi nejhezčí města v České republice.

Pověsti

Podle pověsti stával v místě dnešního Hrádku klášter. Když klášter zanikl, na jeho místě se rozkládala louka a na ní býk vyryl rohem ze země veliký zvon. Zvonu se potom navždy říkalo Býčí zvon.
Jiná pověst vypráví o zvonu z kapličky sv. Jiří v Libomyšli. Když na konci 17. století byla kaplička velmi poškozena, rozhodli se lidé zvon prodat do Lochovic. Avšak paní z Lochovic prohrála zvon v kartách s krumlovskými, a tak zvon skončil v Českém Krumlově.

Zámek

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původní gotický hrad, přestavěn zejm. v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží; a Horního hradu
Most Na plášti - několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady - spojuje zámek a zámeckou zahradu. Vystavěn 1764.
Zámecká zahrada - založena ve 2. pol. 16. století, dlouhá 700 m, celková rozloha 10 ha. Nachází se v ní Kaskádová fontána, barokní letohrádek Belárie, doplněné otáčivým hledištěm pro divadlo v otevřené krajině.

Významní rodáci
Anna Chromy (nar.1940), česko-rakouská malířka a sochařka
Martin Behaim (1459-1506), německý geograf a kartograf, tvůrce nejstaršího dochovaného glóbu na světě
Karel Šmirous (1890-1981), český fotograf, průkopník barevné fotografie
Jan Pták (1808-1860?), hudebník a řezbář
Jakub Hořčický z Tepence (1575-1622), alchymista a lékař Rudolfa II.

Petr Muk (1965-2010), zpěvák
800px-Cesky_Krumlov_-_panorama.jpg
800px-Ceskykrumlov.JPG
800px-Ceskykrumlov_horni.JPG
800px-Ceskykrumlov_sloup.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one